Evropská koalice v Polsku už po týdnu poráží vládní PiS

Názory a komentáře | 2. března 2019Evropská koalice v Polsku už po týdnu poráží vládní PiS

(denik.cz) Evropské koalici, spojenectví hlavní opoziční strany Občanské platformy, lidovců, Svazu demokratické levice a Zelených, by podle nejnovějšího  průzkumu dalo hlas 37,5 procenta voličů.

/VOLÍME EVROPU/ S úspěchem protievropských a euroskeptických sil v květnových volbách do Evropského parlamentu to nemusí být tak žhavé. Podle včera publikovaného celoevropského průzkumu totiž nejsilnější proevropské frakce lidovců a sociálních demokratů jen lehce ztratí a spolu s eurofederalistickými liberály budou mít jasnou většinu. 

Pomůže tomu zřejmě i výsledek voleb v Polsku, největší z nových členských zemí Evropské unie. V Polsku se volí téměř desetina všech europoslanců – 52 ze 705. Podle včera zveřejněné projekce, kterou na základě únorových průzkumů pro europarlament vypracovala agentura Kantar Public, totiž vládnoucí PiS zřejmě utrpí první porážku po čtyřech letech u moci.

Evropské koalici, spojenectví hlavní opoziční strany Občanské platformy, lidovců, Svazu demokratické levice a Zelených, by totiž dalo podle průzkumu hlas 37,5 procenta voličů. Tedy o 1,2 procenta víc než vládnoucímu euroskeptickému Právu a spravedlnosti (PiS). Státostrana, která se za čtyři roky pokusila ovládnout celý polský stát, od veřejnoprávních médií přes soudnictví, až po úřednický aparát, tak poprvé od roku 2015 není v čele voličských preferencí.

Výsledky projekce Kantaru potvrzují i polské průzkumy posledních dnů, které se speciálně věnovaly volbám do Evropského parlamentu. Při poměrně vysoké volební účasti, která se před čtyřmi roky blížila 25 procentům a byla rozložena mezi všechny voličské skupiny, mají tyto údaje vysokou relevanci.

Paradoxní je, že Evropská koalice, byť se o ní mluví už měsíce, oficiálně vznikla teprve před týdnem. Lídr Občanské platformy Grzegorz Schetyna přirovnal vytvoření nového spojenectví k roku 1989, kdy se politické síly v Polsku spojily proti vládnoucím komunistům a porazily je v prvních svobodných volbách. „Věřím, že i nyní budujeme něco trvalého, co splní své poslání,“ uvedl Schetyna.

Převaha opozice

Podpisem dohody o vytvoření Evropské koalice ještě není vyhráno. Strany čeká obtížné jednání kolem nové kandidátky, z níž má šanci na zvolení do Evropského parlamentu kolem dvacítky lidí. O významu Polska svědčí to, že z řad Občanské platformy vyšel i první východoevropský předseda europarlamentu expremiér Jerzy Buzek. A další bývalý polský premiér a jeden ze zakladatelů Občanské platformy Donald Tusk je v současnosti unijním „prezidentem“.

 Vítězství proevropských sil může být v Polsku ještě větší, protože samostatně kandidující liberální strana Jaro je v průzkumech se ziskem kolem deseti procent hlasů na třetím místě. To v polských poměrech straně zajišťuje asi pět křesel v europarlamentu.

Porážka PiS v eurovolbách může mít velký psychologický efekt pro klíčové polské parlamentní volby na podzim tohoto roku.

 Zdroj: https://www.denik.cz/evropska-unie/evropska-koalice-v-polsku-uz-po-tydnu-porazi-vladni-pis-20190301.html

V Polsku určí evropské volby i směřování domácí politiky

(Deník Referendum, 12.4.2019) V sousedním Polsku berou volby do Evropského parlamentu mnohem vážněji než u nás. Budou zde mít totiž vliv na následné volby parlamentní. Kdo v nich kandiduje a jaké má šance?

Na rozdíl od České republiky se v Polsku se evropské volby těší výrazné pozornosti politiků, médií, ale také voličů. Důvodem není důležitost evropské problematiky, ale logika domácího volebního cyklu. Eurovolby se totiž konají necelý půlrok před volbami parlamentními a výsledek parlamentního klání do značné míry předurčí.

To si alespoň myslí většina politiků a napovídají tomu i jejich zkušenosti. Minulé evropské volby u našich severních sousedů, které se konaly ke konci druhého volebního období koalice Občanské platformy (PO) a Polské strany lidové (PSL), skončily remízou právě mezi Platformou a Právem a spravedlností (PiS).

Obrat v polské politice pokračoval i v následujícím roce. V květnu 2015 málo známý europoslanec za PiS Andrzej Duda porazil obhajujícího prezidenta za PO Bronisława Komorowského a na podzim vše zpečetily parlamentní volby, kdy předvolební koalice vedená Právem a spravedlností dosáhla ve volbách na těsnou většinu v Sejmu.

Dnešní opozice tak doufá, že v evropských volbách se přehodí výhybka polské politiky zpět k liberalismu. Chápe tedy evropské volby jako počátek volební kampaně do domácího parlamentu, což naznačuje i nedávný sněm pod heslem Budoucnost Polska – Velká volba.

Důležitost voleb pro domácí politiku nepodceňuje ani vládnoucí koalice. Jeden z jejich lídrů, Adam Bielan, to na konci února přímo potvrdil v rozhovoru pro bulvární Superexpres: „Přirozeně, důležitou roli hraje volební kalendář… Dobrý výsledek v květnu bude znamenat, domnívám se, podzimní volební vítězství.“

Pod vedením nejsilnější opoziční strany Občanské platformy vznikla silná koalice opozičních stran – Evropská koalice. Ta bude obsahovat strany tří frakcí europarlamentu: lidovecké (Občanská platforma, Polská strana lidová, Unie evropských demokratů), liberální (Nowoczesna, Teraz!), sociálnědemokratické (Svaz demokratické levice, Iniciativa Polsko) a zelené (Strana Zelení). Z ostatních důležitějších stran nalevo od Práva a spravedlnosti se k Evropské koalici odmítlo připojit sociálnědemokraticky afiliované hnutí Wiosna (Jaro) a také strana Razem (Spolu), která by byla v (post)komunistické frakci GUE/NGL.

Těžké váhy na startu
Evropská koalice staví do voleb „těžké váhy“. Stejně jako v případě Práva a spravedlnosti jsou na čelných pozicích nejen stávající europoslanci, ale také bývalí premiérové a ministři.

Sedm lídrů je spojeno s Občanskou platformou, tři s PSL (v baštách strany ve středním a východním Polsku) a tři s SLD (bývalí premiéři Cimoszewicz ve Varšavě a Belka v lodžském vojvodství).

Občanská platforma staví bývalého premiéra Buzka ve Slezském vojvodství, expremiérku Kopaczovou ve Velkopolsku, bývalý ministr obrany (za PiS) a zahraničí (za PO) Radosław Sikorski je jedničkou v kujavsko-pomořském volebním obvodu. Ve Velkopolsku bude jako dvojka kandidovat bývalý premiér za SLD Leszek Miller, dvojkou na Pomoří bude vdova po zesnulém primátoru Gdaňska Magdalena Adamowiczová.

Výrazné tváře do voleb staví i Právo a spravedlnost – kandiduje současný ministr vnitra Brudziński, vicepremiérka a bývalá premiérka Beata Szydłová, ministryně školství Zalewska nebo bývalý ministr zahraničí Waszczykowski a velká řada poslanců a zastupitelů vojvodství.

U PiSu je nejzajímavější jejich přináležitost ke skupině v evropském parlamentu. Už poměrně dlouhou dobu patří k Evropským konzervativcům a reformistům, ovšem její zástupci v minulosti neúspěšně sondovali, zda vstoupit do Evropské lidové strany, což narazilo na veto Občanské platformy. 

Jarosław Kaczyński se ve Varšavě sešel s Mateem Salvinim (ale také s představiteli španělské VOX a Bratrů Itálie), nicméně PiS mezi zakladateli jeho nové frakce European Alliance of Peoples and Nations chybí. Polská konzervativní strana oprávněně nevěří politikovi, který se na Rudém náměstí fotí v tričku se samovládcem Putinem. Dalším problémem je polexit – ačkoliv o něm může snít část politiků PiSu, polská společnost včetně voličů Práva i spravedlnosti je výrazně prounijní a angažmá v protievropském projektu by mohlo straně ve volbách uškodit.

Proti setrvání ve frakci Evropských konzervativců a reformistů stojí zase argument oslabení této frakce. Tu opouští Dánská lidová strana a Praví Finové (přestupují k Salvinimu), otazník snad také visí nad britskými konzervativci.

Zatím tedy PiS zůstává ve frakci Evropských konzervativců a reformistů, definitivní rozhodnutí padne zřejmě až podle výsledku voleb a povolebního vyjednávání.

Ve světle kandidatury ostřílených politiků vypadá kandidátka nové strany Jaro (Wiosna) Roberta Biedroně jako chudý příbuzný. Proti „politickým dinosaurům“ tak budou kandidovat většinou lidé bez větších politických zkušeností, ale se zázemím v aktivismu a občanské společnosti. Kromě Roberta Biedroně kandiduje například bývalá zástupkyně ombudsmana Sylwia Spureková, herec Olgierd Łukaszewicz či politolog Maciej Gdula. Téměř paritně jsou zastoupeny ženy.

Pokud se antiklerikální strana do evropského parlamentu dostane, její zástupci zasednou ve Straně evropských socialistů, což stvrdila i návštěva Franse Timmermanse ve Varšavě.

Ačkoliv protestní hnutí Kukiz’15 spoléhá na stabilní podporu okolo pěti procent voličů, má problémy se sběrem podpisů pro kandidaturu. I u tohoto subjektu jsou známí lídři kandidátek. V polovině případů kandidují současní poslanci, mimo jiné také bývalý náměstek primátora Lodži. Hnutí chce v budoucím europarlamentu spolupracovat s dalšími antisystémovými stranami, jako je italské Hnutí 5 hvězd, chorvatský Živi zid a jiné menší strany. Mezi jejich cíle patří mj. posílení práv spotřebitelů proti „banksterům“, boj proti korupci, posílení pravomocí Evropského parlamentu na úkor Evropské komise.

Šanci uspět ve volbách do Evropského parlamentu má také koalice národovců, euroskeptiků a libertariánů nazvaná Konfederace. Toto uskupení se v průzkumech pohybuje mezi 3–4 procenty, pomoci mu může především nižší volební účast a případné problémy Kukize. Páteří koalice je libertariánská strana KORWiN bývalého europoslance Janusze Korwina-Mikkeho a národovecké Národní hnutí (Ruch Narodowy). Do koalice se připojily projekty poslanců odpadlých od hnutí Kukiz'15 a také jiné menší organizace, které zastupuje třeba protipotratová aktivistka Kaja Godeková nebo ultrakatolický režisér Grzegorz Braun.

Nezbývá než se podívat na to, co ukazují volební průzkumy měsíc a půl před volbami. Ve většině panuje shoda, že o první místo se budou těsně přetahovat Právo a spravedlnost a Evropská koalice s více než třicetiprocentní podporou. Na třetí příčce se umisťuje strana Jaro, která ovšem v průzkumech ztrácí. Zatímco před měsícem se mohla radovat ze stabilních 10 procent (efekt nového hnutí), nyní spadla spíše k pěti procentům. Podobně si stojí i hnutí Kukiz’15. Národovecká Konfederace se pohybuje okolo čtyř procent, ostatní strany mají zanedbatelné šance.

Evropské volby v Polsku proběhnou v neděli 26. května, země je rozdělena do 13 volebních obvodů. Zatím není jisté, zda se bude volit 51 nebo 52 europoslanců.

http://denikreferendum.cz/clanek/29414-v-polsku-urci-evropske-volby-i-smerovani-domaci-politiky